|
|
Kineziologická studie provedení Frechay Arm Test u pacientů se spastickou hemiparézou
KOPECKÁ, Monika
Tato bakalářská práce se věnuje kineziologické studii provedení Frenchay Arm Testu u pacientů se spastickou hemiparézou. Jedná se o studii zaměřenou na kineziologický rozbor vybraných položek modifikovaného Frenchay Arm Testu doplněnou o snímání elektrické aktivity vybraných svalů povrchovou elektromyografií u pacientů se spastickou hemiparézou před aplikací a po aplikaci botulotoxinu (BTX). V teoretické části jsou popsány jednotlivé projevy a formy spastické parézy. Dále jsou uvedeny klinické škály pro hodnocení spasticity a možnosti její léčby. Poslední část se věnuje úchopu a vybraným testům hodnotícím funkční schopnosti ruky. Jedním z uvedených je Frenchay Arm Test a jeho modifikovaná verze. Jde o nástroj, který hodnotí běžné denní činnosti. V praktické části byl využit kvalitativní výzkum. Výzkumný vzorek tvořili dva probandi se spastickou hemiparézou, u kterých byla indikována léčba BTX. U každého byl proveden kineziologický rozbor před aplikací BTX a po aplikaci BTX. Jeho součástí byla anamnéza, aspekce, palpace, vyšetření čití, reflexů a svalové síly, goniometrie, vyšetření spasticity dle Graciese a modifikovaný Frenchay Arm Test (mFAT). Z tohoto testu byly zvoleny tři položky, kineziologicky popsané v praktické části, u kterých byla snímána aktivita vybraných svalů povrchovou elektromyografií (PEMG). Na základě porovnání výsledků bylo možné sledovat změny v aktivitě svalů, ke kterým došlo na podkladě rehabilitace, aplikace botulotoxinu a samotného kineziologického provedení. Bylo zdokumentováno, že je mFAT vhodným testem pro sledování efektů terapie u pacientů se spastickou hemiparézou. Je ale důležité, aby byl hodnocen zkušenými terapeuty a bylo dodrženo jeho přesné provedení. PEMG je vhodnou metodou pro posouzení svalové aktivity, přestože jsou výsledky a jejich interpretace limitovány metodologií provedení a zpracováním záznamu.
|
|
|
Změny vybraných testů posturální stability u hemiparetiků po aplikaci botulotoxinu
ZEMANOVÁ, Lucie
Předmětem této bakalářské práce je porovnat změny vybraných klinických a posturografických testů zaměřených na posturální stabilitu, před a po aplikaci botulotoxinu A do vybraných svalů dolní končetiny u pacientů se spastickou hemiparézou. Teoretická část se v úvodu zabývá obecnými informacemi týkajících se postury, jednotlivými klinickými testy posturální stability, jejich významem a využitím a také problematikou pádů. Další část se zabývá spastickou parézou, jejím vznikem, příčinami, důsledky a také klinickými škálami, které spasticitu hodnotí. V závěru teoretické části jsou shrnuty možnosti léčby spastické parézy. V praktické části jsou podrobně popsány kineziologické rozbory pacientů a výsledky klinických a posturografických testů. Z klinických testů byl vybrán Functional Reach Test, Timed Up and Go a MiniBESTest. V rámci posturografie byly vybrány testy Weight Bearing Squat, Modified CTSIB a Limits of Stability. Celkové výsledky tohoto výzkumu nebyly zcela jednoznačné, vzhledem k tomu, že se jednotlivé testy zaměřují na rozdílné aspekty posturální stability. Některé testy byly lepší po aplikaci botulotoxinu a některé naopak před jeho aplikací. Nicméně u obou pacientů byla zřejmá porucha rovnováhy ve vztahu k hemiparetické polovině těla. Během výzkumu také vyšlo najevo, že zrak je u hemiparetických pacientů zásadním aspektem ovlivňující posturální stabilitu. Tato práce by mohla sloužit jako inspirace při terapii posturální stability nejen u hemiparetiků, ale také u poruch stability obecně.
|
|
|
Změny aktivity svalů dolní končetiny při chůzi u hemiparetiků po aplikaci botulotoxinu
RICHTROVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem botulotoxinu A na chůzi u hemiparetických pacientů (spastická hemiparéza po CMP). V teoretické části je na začátku přiblížena problematika CMP jako jednoho z velmi častých onemocnění, které způsobuje centrální hemiparézu. Dále je zde popsána spasticita a její léčba. Poslední část se pak zabývá problematikou hemiparetické chůze a její rehabilitace. Hlavním cílem práce bylo zaznamenat případné změny parametrů chůze při aplikaci botulotoxinu A, který se aplikuje každé 3 měsíce. Výzkumu se účastnili 2 probandi z Regionálního centra spasticity Nemocnice České Budějovice, a.s. s centrální hemiparézou po CMP. Ti podstoupili vstupní (2-3 týdny po aplikaci botulotoxinu) a výstupní vyšetření (1-2 týdny před další aplikací botulotoxinu), které se skládalo z kineziologického vyšetření, vyšetření spastické parézy DKK dle postupu J. M. Graciese, vybraných klinických testů chůze (TUG, 2MWT), EMG vyšetření a testu posturální stability (WBS). Celá měření byla provedena za účelem, zda se případné změny během účinku botulotoxinu dají objektivizovat, a to ať klinicky nebo pomocí povrchového EMG. Získané výsledky byly značně individuální, ale i přes velmi malou skupinu probandů, bylo možné sledovat i určité trendy ve vlivu botulotoxinu A na chůzi hemiparetických pacientů. Povrchová elektromyografie se prokázala jako vhodný nástroj ke sledování činnosti svalové aktivity, ale pro příští podobné výzkumy bude potřeba zahrnout mnohem více probandů a opakování měření.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů se spastickou parézou po cévní mozkové příhodě
OŠMERA, Martin
Tato bakalářská práce pojednává o spastické paréze dolní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Popisuje problematiku spastické parézy spolu s možnostmi použití fyzioterapie. Pro terapii spasticity lze v klinické praxi použít celou řadu fyzioterapeutických metod. Jednou z takových metod je i koncept Guided Self-rehabilitation Contract dle J. M. Graciese, který kombinuje statický prolongovaný strečink s možnou aplikací botulotoxinu a posilovacím cvičením repetitivních aktivních pohybů (RAP) s domácí autoterapií. Cílem práce je popsat různé možnosti fyzioterapie a zároveň zhodnotit účinnost metody dle Graciese u cílové skupiny pacientů. Teoretická část je zaměřena na problematiku spastické parézy. Zabývá se jejím vznikem, popisem a charakteristikou spolu se syndromem horního motoneuronu (UMN syndrom), kde spasticita je jednou z jeho součástí. Dále jsou uvedeny jednotlivé klinické projevy a formy spastické parézy s možnostmi hodnocení skrze klinické škály. Práce neopomíjí ani cévní mozkovou příhodu, jakožto jednu z možných příčin spasticity. Ke konci teoretické části je uvedena farmakologická léčba s vybranými fyzioterapeutickými přístupy terapie. Metodologická část popisuje postup realizace výzkumu. Praktická část je vedena formou kvalitativního výzkumu, konkrétně případové studie u dvou probandů se spastickou parézou dolní končetiny po cévní mozkové příhodě, u kterých je indikovaná terapie dle konceptu J. M. Graciese. U každého probanda byl proveden vstupní a výstupní kineziologický rozbor, který zahrnuje anamnézu, aspekci, antropometrii, goniometrii, orientační vyšetření svalové síly, chůzové testy, balanční škálu dle Bergové a vyšetření dle Graciese v pěti krocích. Celý výzkum probíhal u každého probanda po dobu 6 měsíců, kdy byl monitorován průběh terapie. Na základě porovnání kineziologických rozborů bylo možné pozorovat pozitivní efekt terapie. U Probanda 1 jsou výsledky nejednoznačné i přes zřejmé subjektivní zlepšení. Podařilo se zlepšit hybnost, kondici a posturální stabilitu. Naopak u některých sledovaných svalů se míra spasticity zhoršila. U Probanda 2 je značné zlepšení i přes chronicitu stavu.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta se spastickou kvadruparézou a stavem po subarachnoidálním krvácení
Válová, Karolína ; Vomáčková, Helena (vedoucí práce) ; Hlinovská, Jana (oponent)
Karolína Válová Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta se spastickou kvadruparézou a stavem po subarachnoidálním krvácení Cíl: Cílem této bakalářské práce bylo zpracování teoretické části týkající se diagnózy spastická paréza tím spojenou a následné praktické zpracování kazuistiky fyzioterapeutické péče o pacienta se kvadruparézou a stavem subarachnoidálním krvácení. Tato práce je rozdělena na teoretická východiska vztahující se k diagnóze spastická paréza část speciální rámci teoretické části je zpracována onemocnění, jeho epidemiologie, etiopatogeneze, dále klinický obraz, možnosti terapie a léčby, komplikace spojené s diagnózou, fyzioterapeutická péče, fyzikální terapie efekt vybraných terapeutických přístupů Speciální část obsahuje diagnózou spastická kvadruparéza a stavem po subarachnoidálním krvácení. Součástí je anamnéza, podrobné vstupní kineziologické vyšetření, krátkodobý a dlouhodobý fyzioterapeutický plán, záznam terapeutických jednotek, výstupní kineziologické vyšetření a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: průběhu terapeutických jednotek bylo dosaženo zlepšení soběstačnosti pacienta, jeho celkové hybnosti, zlepšení stereotypu chůze, snížení úrovně spasticity tím spojeným navýšení aktivního a pasivního rozsahu pohybu. Subjektivně dle pacienta došlo ke zlepšení přibližující se...
|
|
|
Využití Modifikované Frenchayské škály u pacientů se spastickou parézou po cévní mozkové příhodě
Heřmánková, Kristýna ; Krulová, Anna (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje popisu Modifikované Frenchayské škály a jejímu využití u pacientů se spastickou parézou po cévní mozkové příhodě. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části je blíže popsána problematika spastické parézy u pacientů po cévní mozkové příhodě. Jsou zde uvedeny a podrobně popsány způsoby vyšetření a hodnocení spasticity. Velká část je věnována historii vzniku Frenchayského testu paže a jeho modifikace - Modifikované Frenchayské škály. Teoretická část také obsahuje popis fází a typů úchopu, z nichž některé můžeme při vyšetření pomocí Modifikované Frenchayské škály pozorovat. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření mapující situaci na pracovištích v České republice, která ve své praxi Modifikovanou Frenchayskou škálu používají a dvě kazuistiky pacientů po cévní mozkové příhodě. V kazuistikách jsou aplikována vyšetření a hodnocení spasticity popsané v teoretické části, včetně Modifikované Frenchayské škály. Praktická část také obsahuje vyhodnocení inter-rater reliability Modifikované Frenchayské škály. Hlavní přínos práce spočívá ve vytvořeném manuálu k Modifikované Frenchayské škále a ve vyhodnocení její inter-rater reliability. Manuál obsahuje popis pomůcek, jejich rozmístění před pacientem, vyšetřované antagonistické svalové skupiny a...
|
|
|
Vliv elektrostimulace dle Jantsche na spastickou parézu flexorů zápěstí a prstů ruky u pacientů po cévní mozkové příhodě
Bushuyeva, Violeta ; Kövári, Martina (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Tato práce si klade za cíl zhodnotit okamžitý účinek elektrostimulace dle Jantsche na spastickou parézu flexorů zápěstí a prstů ruky vzniklou následkem cévní mozkové příhody. V teoretické části byla provedená krátká rešerše moderních poznatků o cévní mozkové příhodě, syndromu spastické parézy a fyzikální terapii v léčbě spasticity s užším zaměřením na elektroterapii s antispastickým účinkem. Praktická část obsahuje kasuistiku pacienta, u kterého byla v rámci hospitalizace prováděna elektrostimulace dle Jantsche každý všední den byl vyšetřován před a neprodleně po elektrostimulaci. Vyšetření vycházelo z Klinického ní spasticity v pěti krocích ese. Pro účel rychlého a kvalitního zhodnocení spasticity byly z vyšetření dle Graciese vybrány tyto parametry: pomalý pasivní (Xv1) a aktivní (XA) rozsah pohybu a pasivní rychlý rozsah pohybu hodnotící stupeň zárazu neboli catch Následně byly z naměřených hodnot dopočítány úhel spasticity (Xv1 Xv3)/Xv1). Ze získaných dat vyplívá, že elektrostimulace dle Jantsche má okamžitý vliv na snížení spasticity jak flexorů zápěstí, tak prstů. Vliv na aktivní rozsah pohybu prokázal pouze u elektrostimulace flexoru palce. U zápěstí a ostatních prstů ke změně aktivního rozsahu pohybu nedošlo.
|
|
|
Efekt prolongovaného strečinku na kontrakturu spastického svalu před a po aplikaci botulotoxinu - A
Miňová, Zuzana ; Hojková, Klára (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Spastickou parézou a vznikem kontraktur je ohrožena velká část pacientů s lézí centrálního motoneuronu. Jednou z terapeutických technik, která se u pacientů se spastickou parézou využívá, je prolongovaný strečink. Teoretická část shrnuje poznatky ohledně spastické parézy, jejího klinického hodnocení, vzniku kontraktur a léčebných intervencí, zejména pomocí botulotoxinu a strečinku. Cílem této práce bylo porovnat efektivitu prolongovaného strečinku na kontrakturu spastického svalu před a po aplikaci botulotoxinu. Do naší retrospektivní srovnávací studie bylo zahrnuto 30 pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin. První skupinu tvořilo 15 pacientů provádějících prolongovaný strečink m. rectus femoris po dobu tří měsíců dle Dohody o reedukačním tréninku při spastické paréze profesora J. M. Graciese. Druhou skupinu tvořilo taktéž 15 pacientů provádějících totéž, ale současně jim byl do m. rectus femoris aplikován BTX. Sledovali jsme změnu pasivního rozsahu pohybu kolenního kloubu do flexe a změnu času 10MWT. Statistické vyhodnocení ukázalo, že rozdíl rozsahu pohybu v kolenním kloubu po třech měsících provádění prolongovaného strečinku je statisticky nevýznamný (p=0,194). Rozdíl rozsahu pohybu v kolenním kloubu po aplikaci BTX v kombinaci s botulotoxinem byl statisticky významný (p=0,001). Rozdíl...
|
|
|
Efekt funkční peroneální elektrostimulace na chůzi pacientů po cévní mozkové příhodě
Jeníček, Jakub ; Petr, Miroslav (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kemlink, David (oponent)
Název: Efekt peroneální funkční elektrostimulace na chůzi pacientů po cévní mozkové příhodě Cíl: Cílem práce bylo porovnat terapeutický efekt dvou klinických přístupů v aplikaci peroneální funkční elektrostimulace na rychlost a vytrvalost chůze a míru spasticko-paretické poruchy hybnosti akra dolní končetiny u dospělých pacientů v chronické fázi cévní mozkové příhody s foot drop syndromem. Metody: Otevřená, randomizovaná, kontrolovaná klinická pilotní studie, kombinující řízený a pragmatický experiment, a to porovnáním dvou různých klinických přístupů v aplikaci peroneální funkční elektrostimulace. U pacientů ve skupině "A" (n=14) měla intervence formu ambulantního, přesně řízeného a intenzivního tréninku chůze s funkčním elektrostimulátorem pětkrát týdně v období čtyř týdnů, ve skupině "B" (n=13) byli pacienti po stejné období vybaveni vlastním stimulátorem a používali ho v průběhu celého dne při běžné chůzi v domácím prostředí a jeho okolí v rámci své komunity. Výsledky: Po dokončení čtyřtýdenní intervence nebyl mezi oběma skupinami zaznamenán statisticky významný rozdíl ve změně žádného ze sledovaných parametrů rychlosti a výkonnosti chůze a míry spasticko-paretické poruchy hybnosti akra dolní končetiny. Výsledky pilotní studie naznačují, že by oba klinické přístupy mohly být u dospělých...
|
|
|
Možnosti meření spasticity dolních končetin u pacientů s DMO
Vavřinová, Dominika ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Možnosti měření spasticity dolních končetin u pacientů s DMO Cíle: Cílem této práce je v její teoretické části zhodnotit možnosti vyšetření spasticity dolních končetin se zaměřením na odlišení jednotlivých symptomů syndromu centrálního motoneuronu dle konceptu francouzského profesora J-M. Graciese: Vyšetření spastické parézy v pěti krocích. Ve výzkumné části práce je zjišťován vztah mezi tímto klinickým vyšetřením a průměrnou amplitudou sEMG signálu sledovaného při chůzi u dospělých pacientů s dětskou mozkovou obrnou. Metodologie: Práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část práce je zpracována jako rešerše na téma spasticity, možností diagnostiky spastické parézy a využití povrchové elektromyografie při vyšetření chůze u spastické parézy. Druhá, empirická část práce, má formu pilotního kvantitativního výzkumu, kterého se zúčastnilo 6 probandů (4 muži a 2 ženy) mezi 24 a 36 lety s diparetickou formou DMO. U každého z nich proběhla dvě na sobě nezávislá měření. Při každém měření bylo provedeno vyšetření spasticity dle unikátního vyšetřovacího protokolu Vyšetření spastické parézy v pěti krocích dle J.-M. Graciese, kde byly jako sledované proměnné určeny první dva kroky vyšetření - tedy pasivní rozsah pohybu (PROM) a koeficient zkrácení pro krok 1, úhel spasticity a koeficient...
|
host ::
RSS.